Nedávno jste se vrátil z týdenního pobytu v Lázních Aurora. Proč jste si vybral právě Třeboň? Je to tím, že jste jihočeský patriot?

Moje manželka má v květnu narozeniny a většinou dostávala dárek v podobě cyklistického výletu na 60 až 100 kilometrů, protože jsme oba náruživí cyklisté. Jenomže jak nám přibývají léta, tak dlouhou jízdu na kole už nepovažuje za zážitek, ale spíš za trest. Takže tentokrát lázně.

V únoru jsem byl na schůzce hospodářské komory, která se uskutečnila v Lázních Aurora a součástí byla i prohlídka. Poprvé jsem viděl celé zařízení Lázní Aurora, což mě natolik zaujalo, že jsem koupil manželce společný pobyt jako dárek namísto cyklistiky.

 Ocenila jej?

Předpokládám, že ano.

Třeboňsko je ráj cyklistů, nabízí nespočet nejrůznějších tras. Nebyla to od vás záminka? Jak se říká, „dva dárky v jednom“? Lázně a zároveň kolo?

Třeboňsko známe velice dobře, ale tentokrát jsme cyklistiku příliš neprovozovali a skutečně se věnovali léčebným a relaxačním procedurám. Musím říct, že jsme byli skutečně překvapeni, jak tyto procedury dokáží člověka i unavit, ale příjemně.

Podle vašich slov předpokládám, že jste byl poprvé v lázních…

Nepočítám-li nějaký víkendový pobyt v minerálních vodách nebo v termálních pramenech, šlo opravdu o můj první lázeňský pobyt a dospěl jsem k názoru, že člověk by měl jezdit do lázní především, když je zdravý. I zdravému člověku lázně velmi prospějí a navíc, jak léta přibývají, tak tělo přijímá zejména třeboňské slatinné lázně, které se zabývají léčením pohybového ústrojí, daleko, daleko intenzivněji, než když je člověku 20 let.

Náš závodní lékař mi nedávno sdělil, že když mě bolí rameno, nemám se divit, protože pohybové ústrojí člověka je budováno na 50 let života.

Vedle cyklistiky se stále aktivně věnujete i hokeji na postu levého obránce. Během rozehrané letošní hokejové sezony však Budějovický Budvar, po deseti letech, náhle přestal být partnerem extraligy. Co se přihodilo?

Marketingová agentura, která zabezpečuje pro Český svaz ledního hokeje marketingová práva, nedodržela smlouvu. Nedodržela ji takovým způsobem, že šlo o hrubé porušení. Ve smlouvě byla klauzule, že pokud dojde k takovému porušení, pivovar má právo odstoupit, a my jsme tohoto práva plně využili.

Máme ještě druhou smlouvu, která dobíhá do 30. června letošního roku, s českou hokejovou reprezentací, ale nepočítáme, že ji budeme prodlužovat. Marketingová agentura má zájem, aby měla jednoho pivovarského partnera jak pro extraligu, tak pro reprezentaci.

Během posledního desetiletí bylo jméno Budějovického Budvaru či Budweiser Budvar s ledním hokejem velmi úzce spojeno. Kam tedy budete nyní směřovat své reklamní aktivity?

To zatím nechte na nás. Uvidíme. V klidu si to rozmyslíme.

Partnerem českobudějovického hokeje zůstanete?

To je otázka, která je nyní (15. května 2013) otevřená. V současné době jsou v Extralize ledního hokeje změněná pravidla na tzv. výjimky. My jsme byli deset let partnerem extraligy a během té doby existovaly výjimky z prodeje piva, které platily pro stadion v Plzni, Ostravě a v Praze v O2 Aréně. Na těchto stadionech se netočil Budvar, protože místní kluby byly podporovány jinými pivovary, i když víceméně symbolicky, maximálně ve statisícových částkách.

Od nadcházející sezony 2013–2014 český hokejový svaz a BPA změnily pravidla pro tyto výjimky a v podstatě řekly, že pokud někdo (klub) bude chtít výjimku z exkluzivních oborů, mezi něž patří pivovarnictví, pojišťovnictví a telekomunikace, tak si musí sehnat partnera, který zaplatí 13 milionů korun ročně. Byli jsme deset let partnerem Extraligy ledního hokeje, kam jsme investovali 220 milionů korun. Téměř dvacet let jsme partnerem českobudějovického hokeje, kterému jsme přispěli částkou přes 100 milionů korun. To na vysvětlenou, a abychom se nyní dostali pod nátlak a zaplatili 13 milionů korun za rok a nedostali ani adekvátní nabídku reklamních akcí, tak to skutečně nejde. Takže tohle je nová podmínka, která je v rámci extraligy nově nastavena. Na nás je, jestli ji budeme akceptovat nebo ne, jestli za tuto výjimku zaplatíme 13 milionů nebo ne. Prozatím ji neakceptujeme.

Takže odcházíte i z českobudějovického hokeje?

V sezoně 2013–2014 nesmíme být partnerem českobudějovického klubu s ohledem na smlouvu, kterou uzavřel s BPA.

Ale co tomu řeknou Jihočeši a nejen českobudějovičtí fanoušci, když odejdete z hokeje v hokejovém národě?

Pochopitelně nechceme na budějovické fanoušky zapomenout, takže vymýšlíme nějaké náhradní řešení. Netěší to ani klub ani nás. Jak už jsem uvedl, Budvar byl jedním z nejdéle fungujícím partnerem českobudějovického hokejového klubu a z tohoto klubu jsme neodešli, ani když spadl do první ligy. V současné době si však myslím, že je naprosto neadekvátní, abychom se podvolili takto nastoleným pravidlům od BPA.

Opusťme hokej a načněme pomyslný jiný soudek – s trhem. Poslední dobou jsme svědky různých cenových válek a fíglů, jak si někteří výrobci snaží udržet své odběratele. Někteří částečně mění složení svých produktů, jiní za stejnou cenu prodávají menší balení. Budějovický Budvar je však znám i tím, že složení, kvalitu i cenu si tvrdě hlídá. Co tedy děláte, abyste obstáli v konkurenčním boji?

V současné době to skutečně není jednoduché. Bohužel mnoho reklamních aktivit, které působí na české spotřebitele, mají jediného jmenovatele: cena, cena, cena. V tomto prostředí držet kvalitu i cenu není jednoduché, ale není naší filozofií, abychom ořezávali náklady a zaměňovali suroviny za lacinější nebo podřadnější. Pivovar má pro značky Budweiser Budvar a Budějovický Budvar chráněné zeměpisné označení Českobudějovické pivo, což je náš veřejně kontrolovatelný závazek. Jestliže jsme dostali chráněné zeměpisné označení, znamená to, že vyrábíme produkt přesně definovanou technologií a ze surovin, které jsou jasně definovány. Navíc vše kontrolují dozorové orgány, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce anebo orgány Evropské komise, které u nás byly před dvěma měsíci.

V Čechách zatím není tenhle institut mezi spotřebiteli tolik známý, protože existuje mnoho různých jakostních označení jako Czech Made, Klasa, Český výrobek a další, a pro spotřebitele není jednoduché se v tom orientovat. Proto jsme se rozhodli využít evropský institut, který garantuje, jaká kvalita má být dodržována a jak má výrobek vypadat. O kvalitě se hodně mluví, ale málokterý výrobek má svoji kvalitu definovanou jakostními kritérii a parametry. A to je to, co v rámci zeměpisného označení používáme. Takže i proto si nemůžeme dovolit šidit surovinovou skladbu a vařit pivo z nějakých podřadných surovin nebo z náhrad. Nebo jej urychlovat, protože i to je technologický postup, který je zapsán. Někdo své produkty urychluje, ale já si myslím, že pivo ležák má skutečně ležet a v optimální chuťové kondici je právě po 90 dnech.

Nestoupla v poslední době spotřeba lahvového piva oproti točenému?

Spotřeba piva na českém trhu prochází dále strukturálními změnami. Především jeho spotřeba v České republice klesá. Ještě v roce 2007–2008 byla spotřeba 160 litrů na hlavu, dnes jsme na 140 litrech, což je významný propad. Dalším prvkem je, že dochází k přesunu prodeje z gastronomie do moderního maloobchodu, což je důsledek toho, že český spotřebitel je neustále lákán nižší cenou piva z obchodních řetězců. V roce 2006 se prodalo v gastronomii 55 % piva, v maloobchodě 45 %. Loni byla tato čísla přesně naopak. Je jasné, že spotřebitel si hlídá korunu. K tomu musíme připočíst veškeré změny daní, jako například zvýšení spotřební daně na pivo, zavedené v roce 2009, či zvýšení DPH. Je tedy logické, že spotřebitelé své zvyky mění.

V obchodních řetězcích se prakticky každý týden objevují nejrůznější akce právě na cenu produktů, piva nevyjímaje. Také se jako pivovar podílíte na těchto jednorázových slevách, nebo jsou plně v režii prodejců?

Cenové akce si řídí obchodní řetězce samy, z vlastní marže.

Koncem 90. let absolvoval Budějovický Budvar dost intenzivní známkoprávní spory s americkým pivovarem Anheuser-Bush po celém světě. Ještě tyto spory pokračují?

Pokračují, ale už mají nižší intenzitu. Některé dobíhají, nyní v červnu čekáme rozhodnutí od Nejvyššího soudu v Itálii, tak uvidíme. Například tento spor se táhne od roku 1982. 

Zůstane Budvar v českých rukou?

Tuto otázku musíte položit na ministerstvu zemědělství, financí a vládě. To jsou relevantní, zodpovědné orgány, které rozhodují o procesu transformace a následné privatizaci podniku.

Ředitel Budvaru nemá v případném privatizačním procesu žádnou roli?

Ředitel má spravovat podnik tak, aby se rozvíjel, aby prosperoval. Určitě není tím, kdo by rozhodoval o případném způsobu privatizace. 

Budějovický Budvar je stále národní podnik. Máte na trhu stejná pravidla hry jako soukromá akciová společnost?

Obchod s pivem je hodně liberální. Obchod je opravdu jenom o pivu a o odběratelích, jak si nastaví své podmínky, a jsou naprosto srovnatelné s ostatními společnostmi či pivovary. Co se týká způsobu účetnictví, daňové problematiky, tak jedeme naprosto ve stejném systému jako soukromé společnosti. Jediný rozdíl je v tom, že národní podnik je vlastněn zakladatelem, což v našem případě je ministerstvo zemědělství. Nemáme valnou hromadu, ale máme dozorčí radu.

Každý vlastník ale chce zasahovat do dění ve své firmě, jak má či nemá fungovat. Navíc, co si budeme povídat, za posledních 20 let se v křesle ministra vystřídalo deset lidí a každý má nějakou svoji představu, svoji vizi, své plány a záměry…

Na ministerstvu existují směrnice, jak se řídí státní či národní podnik. Podle této směrnice musíme zpracovávat tříletý plán koncepce rozvoje podniku, který předkládáme dozorčí radě k projednání. Koncepci pak schvaluje zakladatel a následně na koncepci navazuje roční tvorba plánu obchodního a finančního rozvoje, což opět projednává dozorčí rada a schvaluje ministerstvo. Takto, velmi stručně řečeno, probíhá řízení našeho podniku ze strany zakladatele.

Mluvil jste o úbytku piva z gastronomie do maloobchodu. Před několika lety si mi někteří hospodští stěžovali, že Budvar jim neposkytuje takové podmínky jako některé soukromé pivovary. Mluvili o pípách, velkých slunečnících, stolech, židlích, ubrusech, popelnících, sklenicích. Že jim vaše konkurence je ochotna prakticky celou hospodu vybavit. Raději by sice čepovali Budvar, ale zejména v začátku tak ušetří mnoho peněz při zařizování vybavení. Již se situace změnila? Nebo – je to vůbec pravda?

Částečně to pravda je. My jsme národní podnik a hospodaříme se státními prostředky. Proto nemůžeme poskytovat v uvozovkách soukromé půjčky nebo financovat gastronomii bez nějakého logického zdůvodnění. Spravujeme cizí finanční prostředky a z tohoto hlediska jsme kontrolováni zakladatelem, takže se nemůžeme chovat úplně identicky jako soukromá společnost. 

V tomhle směru máte určitou nevýhodu.

To se nedá nic dělat.

Na boj s konkurencí vám tedy zbývá „pouze“ kvalita?

Nejen kvalita. Kvalita je důležitý faktor a nedá se zpochybňovat, i když spousta lidí si myslí, že to je automatické. Ale je třeba si uvědomit, že podobně jako vinaři mají každý rok jinou sklizeň hroznů, tak pivovarníci mají jinou sklizeň ječmene i chmele a musejí se s tím vypořádat. Není to jednoduché, ale jak říkám, konkurujeme i tím, že přinášíme na trh různé novinky, a to v nejrůznějších oblastech. Do maloobchodu i gastronomie.

Opusťme práci a vraťme se ještě do Třeboně. Říkáte, že jste byl v lázních poprvé. Co vás tam nejvíce zaujalo?

Lázně mě zaujaly svojí obrovskou možností kombinací nejenom léčebných procedur, jako jsou různé koupele, vodoléčby, masáže, ale také možností doplnění o wellness aktivity v bazénovém komplexu Aqua viva, saunu, fitness centrum, a to vše pod jednou střechou. Člověk opravdu celý den nemusí opustit areál Aurory a vůbec se nenudí. To mě velmi potěšilo a překvapilo. Rovněž mě velmi potěšilo, když jsem poprvé navštívil slatinnou koupel, tak mi paní lázeňská doporučila, abych si šel ještě lehnout na dalších minimálně tři čtvrtě hodiny do postele na pokoj, že se účinek slatinné koupele ještě více prohloubí. A měla pravdu. Takže na dálku ještě jednou děkuji.

Byla s lázeňským pobytem spokojena i vaše paní?

Ano, dokonce jsme se domluvili, že z našeho prvního jednorázového pokusu strávit týden v lázních se dostaneme k pravidelným pobytům a zůstaneme věrni Auroře.

Těsně vedle Lázní Aurora se nachází golfové cvičiště, v Nové Bystřici jsou dvě krásná golfová hřiště, podobně jako v Hluboké, Českém Krumlově. Hrajete golf?

Ne. Jeden můj známý mi říkal, že až přestanu hrát hokej, tak prý začnu hrát golf. Ale hokej zatím hraji. Vím, že golfová hra vyžaduje hodně, hodně času. V této souvislosti mi také říkal jedno golfové přísloví: „Řekni mi svůj handicap a já ti řeknu, kolik hodin trávíš v práci.“ V této chvíli bych se s handicapem nedostal ani na 54. 

Nevyužil jste lázeňský pobyt a své postavení k přesvědčování, aby gastronomické provozy lázní změnily či alespoň rozšířily své dodavatele piva o Budějovický Budvar?

Ne, v žádném případě. Přeci neznamená, že když jsem byl v lázních a chci tam jezdit, že budu zasahovat do jejich obchodní politiky.

Text: Roman Růžička