Před třemi měsíci jste v lázeňském parku měla koncert, který se lidem velmi líbil. Jak na toto vystoupení vzpomínáte?

Bylo nádherné, moc jsem si jej užila. Počasí vyšlo, lidí přišlo spoustu, opravdu hodně. Atmosféra byla fakt úžasná. Osobně jsem si koncert velmi užila a z pódia se mi zdálo, že lidé také, takže to byl koncert, který dopadl správně. 

Na přelomu října a listopadu začíná vaše tour s Věrou Špinarovou.

Máme 14 koncertů, z toho dva v pražské Lucerně, které už jsou od května vyprodány, a dva na Slovensku. V Bánské Bystrici a v Prievidze.

Jde o váš nápad, dát se dohromady s Věrou Špinarovou, a vytvořit tak exkluzivní spojení dvou jedinečných hlasů naší hudební scény?

Loni jsem jezdila s Evičkou Pilarovou a producentka, která mi dělala vánoční koncert v Lucerně a před tím i mé šedesátiny, mi řekla, jestli nechci zkusit zpívat se „Špinarkou“, což by bylo úplně něco jiného. Zdálo se mi to bezva, tak jsme Věrču oslovili a ona do toho má také chuť, takže se obě velmi těšíme. Bude to tuplovaná energie, dva velké hlasy, nás to bude bavit a lidi určitě také.  

Termíny vašich koncertů se blíží. Už jste měly společnou zkoušku?

Zkoušet začneme až v září. Ono zkoušet, každá známe svůj repertoár, takže budeme cvičit jenom společné čtyři duety.

Jak dlouho bude koncert trvat? Hodinu a půl, dvě hodiny?

Zatím nevím, scénář teprve budeme připravovat. V každém případě budeme mít každá svoji kapelu.

Můžete prozradit, jaké písničky budete zpívat? Na co se mají posluchači těšit?

To určitě. Já to prozradím a někdo mi to ukradne (smích). Dneska na prozrazování není doba. Musíte se nechat překvapit.

Neuvažujete pro příští rok o duetech s některým kolegou zpěvákem?

Zatím ne. Dnes si každý jede na svém písečku. A víte co, ono se dnes ani moc nenatáčí. Mám vyzkoušené, že i když jsem natočila nové CD, líbilo se mi a písniček, které by se mohly uplatnit, tam bylo myslím dost. Jenomže i když se domluvíte v rádiích, tak vám je chvilku hrají, ale pak se stejně zase vrátí ke starým. Podobné to je i na koncertech. Dám dvě nové písničky a u druhé už se lidi vrtí a stejně chtějí ty, na které jsou zvyklí. Navíc v současné době CD skoro nikdo nekupuje.

Možná to je vysokou cenou CD. Nemáte možnost, jako autorka, ovlivnit prodejní cenu?

Nemám.

Když budete mít společné koncerty s Věrou Špinarovou, jak je to s honoráři? Budete se dělit rovným dílem?

To je věc produkce. My jsme na světě proto, abychom zpívaly, a takové přízemní věci jako peníze domlouvají producenti.

Takže nevíte, za kolik budete koncertovat?

Minimálně za svůj honorář. Ale fakt nevím, kolik dostanu. Vím, že budu zpívat, vím, co mám zpívat, a vím, že si to moc užijeme, že to budou prímové koncerty. 

Prý jste kvůli tomuto turné zrušila nabídku na muzikál?

To není pravda. Jednoduše se mi do muzikálu nyní nechtělo.

Do lázní se vám chtělo?

Jasně. Jezdím sem každý rok, protože to je v mém vlastním zájmu (smích). Každý rok potřebuji generální opravu.

Do lázní opět dojíždíte pouze na procedury a vracíte se na chaloupku. Nyní začaly růst houby. Chodíte do lesa?

Houby obstarávají tetička se strýčkem, jenomže prý nerostou podle jejich představ. Při návratu se tvářejí vyčítavě, jako kdybych já je tam nasazovala (smích). Houby opravdu začínají růst, no, a i kdyby ne, tak si koupím třeba hlívu ústřičnou. Ale v lese je krásně i bez košíku hub.

Stejně jako každý rok jezdíte do Lázní Aurora, každý rok jezdíte k moři, do Řecka. Který pobyt vám dává víc?

Všechno má své. Já potřebuju sluníčko a slaný vzduch, i zdejší generální opravu, takže obojí je správné. Ale na sluníčku jsem opravdu závislá. Kdybych alespoň jednou za rok neletěla k moři, nevím, jak bych existovala.

Takže současné deštivé a chladné počasí vám vůbec nevyhovuje?

Když neprší, tak je to v pohodě. Ale jakoukoli vodu a v jakémkoli skupenství, když mi padá na hlavu, tak nesnáším.

Znamená to, že v moři či ve zdejším bazénu plavete s koupací čepicí?

Koupací čepici nemám, ale to je jiná pohádka. Ale když se načančám a jdu na důležitou zkoušku a nevezmu si deštník, tak to je k vzteku. A krom toho, všechno je mokré, auto je mokré, ušpiním se o něj, prostě všechno je špatně. Všechno je mokrý, nemám to ráda (smích). I když vím, že déšť je potřeba. Déšť mi nevadí, když jsem uvnitř, v horizontální poloze a ťuká do střechy na chalupě. Já si čtu nebo podřimuju, tehdy je příjemný.

Když je bouřka, hromy, blesky, bojíte se?

Nebojím. Akorát u mě končí elektrické vedení, tak vypínám a vytahuju ze zásuvky všechny přístroje, protože už jsme o několik spotřebičů přišli. Jinak naopak, bouřka je úžasná. Sedím na zápraží, koukám a připadám si proti přírodě strašně malinká a říkám si, dobře že strašíš, holka, alespoň si lidi uvědomí, že na tebe nemají. Že ti ubližují, a ty jim ukážeš alespoň zoubky, co bys mohla, kdybys chtěla.

Předevčírem pršelo, byla zima, lilo skoro celé odpoledne. Najednou na chvililinku se mraky roztrhly a ukázalo se sluníčko. Jako by řeklo, že nezmizelo, a udělala se duha.

Když jste tady na jihu, na chaloupce a máte dovolenou, lenošíte?

Každý den vstávám v sedm hodin. Měla bych pocit, že mi něco uteče, když budu dlouho chrundit, že si zbytečně zkracuji den. A spát chodím o půlnoci.

Ani po obědě si na chvilku nelehnete?

To ne, ale včera, když jsem přijela po procedurách, jsem byla úplně hotová. Měla jsem různé masáže a přijela jsem totálně vyřízená. Navíc bylo zataženo, mraky, mraky nám seděly téměř na střeše, takže bylo počasí opravdu na vážnou známost (smích). A ještě tetička udělala káču s bramborovým knedlíkem a se zelím, což byla poslední rána. Naštěstí jsem se z toho vybabrala.

Měla jste kachničku z vlastního domácího chovu?

Ne. Tetička ji někde koupila. Oni jsou mí příbuzní ze Slaného a já je beru každé léto na týden sem na jih, na chaloupku. Jenomže oni vždy udělají takový nákup, jako kdyby už nikdy neměli jít do krámu.

Tetička už týden před příjezdem sestavuje jídelní lístek, co bude vařit a co všechno musí vzít s sebou. Přitom mám naprosto v pohodě vybavenou domácnost, protože umím vařit a vím, co se na co používá, takže potřebné věci mám. Ale to néé, ona si musí přivézt všecko svoje. Majoránku, pepře, dokonce i krupičku si přivezla. Měla jsem úplně narvané auto. Říkám jí, že všecko mám, ale ona, že neví, kde by to hledala.

Takže tetička vám jezdí vařit?

No jasně! To je absolutní luxus. Já se vrátím z lázní, z procedur a mám vaříno. Připravené jídlo v mikrovlnce. Tetička se strýčkem totiž vstávají v šest a obědvají v jedenáct, což mně se nikdy nepodaří. Já se vrátím, oni jsou v lese a oběd mám připravený. Musím přiznat, že to je ode mě trošku sobecké, protože když jsou u mě na chaloupce, tak si vždycky do toho naplánuju i lázně. Ohromně mi vyhovuje, když se vrátím utahaná po procedurách a mám vaříno. Je to nádherný servis.

Nerozhodí vám tetičky kuchyně vaši postavu? Pokud vím, tak dodržujete zdravý životní styl, a do jeho jídelníčku se kachna se zelím a knedlem příliš nehodí.

Přeci nesním celou kachnu. Dám si kousek masa a dva knedlíčky. Omlouvám se, ale teď už musím jít na proceduru. Lehnout si do bahna, pak na masáž. Odpoledne už frčím do Budějovic, pak do Prahy. Takže na viděnou na koncertech, anebo zase příští rok tady v lázních.

Text: Roman Růžička